Kostel ve Zbraslavicích
poznávací dálkový pochod
Ze Zbraslavic do Zruče
Zámek ve Zruči nad Sázavou
  pochody.cz vlakové spojení   mapa     e-mail  návštěvní kniha plakát Word pochod Okolo Bohdanče

Úvodní strana
cíl Zruč
trasa 16km
trasa 23km
cíl Zbraslavice
trasa 10km
trasa 18km
trasa 27km
cyklotrasy
kronika
vznik pochodu
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
5. ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
10. ročník
11. ročník
12. ročník
13. ročník
14. ročník
15. ročník
16. ročník
17. ročník
fotogalerie
 
Ankety

Zbraslavice
Zruč n. Sáz.
Hodkov
Slavošov
U Mohyly
Bohdaneč
Pertoltice
Ostrov
Čestín
Morány

Hodkov

Brána zámku v Hodkově
brána zámku v Hodkově
I Hodkov má svoji dlouhou historii o čemž svědčí terénní úpravy po původní slovanské tvrzi nacházející se v lese asi 100m nad kostelem sv. Václava. Zde býval původní Hodkov.
  Na místě současného zámku stávala gotická tvrz, na jejímž místě byl ze zbouraného zdiva postaven zámek až v polovině 19. století. Současnou podobu, která je nesourodou směsicí historizujících slohů, získal v letech 1912-1913. V roce 1948 byl zámek znárodněn. Začátkem roku 1990 byl v restituci vrácen do soukromého vlastnictví. Předtím v něm býval dětský domov, který je nyní přestěhovaný do Zruče nad Sázavou. Současný majitel zámek opravil. Postup oprav jste mohli sledovat na trase 16 km.
Kaplička u zámku v Hodkově.
kaplička u zámku

Brána zámku.
brána zámku po opravě
Kostel sv. Václava

Původně se jednalo o románskou rotundu z 13.století. Ve století 17. byla přistavěna loď. Typ rotundy, centrální stavby, je velice vděčným pro celou dobu kultury románské. Prototyp však sahá daleko před toto období. I první význačné sakrální stavby v naší zemi počítaly s centrálním rozpoložením. První chrám v Levém Hradci měl podobu rotundy, kostel v Budči taktéž vycházel z této půdorysné dispozice a nezapomeňme na první podobu pražského svatovítského chrámu - i to byla rotunda, a ne ledajaká.
  Hodkovský kostel tedy s odstupem času napodobuje stavební podobu těchto svých vznešených předchůdců a takto se hlásí k jejich odkazu.

Pro zajímavost si můžete přečíst přepis rukopisu ze začátku 20. století:

Pam. arch. r. III. 1873 pag. 683-684 Hodkov
  Nedaleko Hodkova stojí na svahu návrší, od severu k jihu se sklánějícím, osamělý kostelíček, zasvěcený sv. Václavu, pocházející z první doby 14. stol. Ač několikerou opravou na původní podobě dosti změněno bylo, jest malá ta budova z přechodní doby, kde se tvary románského a gotického slohu střídají, pro studium podobných menších staveb kostelních dosti zajímavá.
  Kostelíček
Cesta od zámku ke kostelu.
cesta od zámku ke kostelu
skládá se z okrouhlé apsidy a lodi čtverhranné. Apsis má průměr 15', hloubky 12', počítajíc od oblouku dělícího presbytéř od lodi; sklenuta obloukem v hladkou kupli mající plochu čtvrt koule, k níž se pojí klenutí válcovité. Okna zachovala dosud původní podobu. Na východní straně uprostřed apsidy jest okénko uzounké na obě strany zdi , jak dovnitř tak i na omeť; rovnou špaletou otevřené, svrchu okrouhlé, způsobu dokonale románského. Souměrně po obou stranách jsou okna značně vyšší ve světlosti aspoň dvakrát větší, jejichž svrchní čásť vychází v oblouk gotický velmi přiostřený. Ostění těchto dvou oken, jakož i hladká pažba špalet, též na obě strany stejně otevřených, jest z otesaného kamene velmi přesně provedeno. Na stavbě není nejmenší stopy, která by svědčila, že ostění bylo zasazeno později;naopak třeba míti za to, že celá pažba z kamení tesaného současně při zdění apsidy zasazena byla. Okno na pravé straně jest přilepenou sakristií zastaveno. V pilířích meziokní nalézají se dva malé výklenky skoro čtvercové; levému jest na okrasu rámec z pouhého oblounu, z něhož vychází nepoměrně velký kříž způsobu maltézského.
  Mensa původně zděná, pro docílení větší prostory postoupila místa svého dřevěnému truhlíku. Oltář na počátku stol. 19. odkudsi sem přinesený nemá žádné ceny,- ano jest ošklivý. Nyní jest nový oltář slohu gotického r. 1905 postavený p. Novákem z Hory Kutné.
  Aby bylo více světla v lodi, rozšířena byla původní nízká gotická okna blíže apsidy a přetvořena v okna čtverhranná. Loď není klenutá, jakž při menších kostelích té doby bývá. Na pravé straně- jižní- býval vchod prvotní a dosud se zachoval jeho portálek. Jest rozměru skrovného, ale velmi krásný, článkovaný a dosti zachovalý oblouku převýšeného s obrubou poměrně širokou. Z kamenné křtitelnice zbyl svršek.
  Kdo a kdy kostelíček tento založil není známo. R.1384 připomíná se plebánií v dekanátu Štěpánovském.
Terénní úpravy které zbyly po původní tvrzi.
terénní úpravy po původní hodkovské tvrzi
Asi 150 kroků výše as na prostřed svahu návrší ve sklonu východním jest dosti hluboký asi 8° široký příkop, zavírající kruhem prostor asi 20° v průměru. Praví se, že tu stávala tvrz která na počátku 15. stol. byla již pustá, po zdech není památky, snad tu býval dřevěnný srub. Kunášek z Hodkova byl l. 1392 pánem podacím kostela Otrybského. Slovutný Heřman Otrubec z Hodkova koupil dne 29. března 1492 od Haška z Rochova dvůr svobodný Kuníkovský v Pertolticích za 10 kop gr.č. Jan Bušek z Hodkova byl l.1492 a 1493 purkrabí na Pardubicích. Kuneč Bohdanecký l. 1536 hejtman kraje Čáslavského psal se z Hodkova a na Žlebích.

Sv. Václav

Patron: český
Atributy: kopí s praporem, meč, štít se svatováclavskou orlicí

*kolem roku 905
+929 nebo 935 Stará Boleslav

Svatý Václav se narodil kolem roku 905 jako starší
Svatý Václav  - vitráž ve Zruči nad Sázavou.
sv. Václav
syn vévody Vratislava. O jeho výchovu se pečlivě starala jeho babička svatá Ludmila, která za něho v době jeho nedospělosti vládla; vedla ho ke zbožnosti a spravedlnosti, jež mu pak získaly velkou oblibu mezi chudými a utlačenými. Jako vévoda Čech se snažil o kulturní i náboženské povznesení své země a chtěje uskutečnit toto dílo, přimkl se k západnímu kulturnímu společenství. Spoléhal víc na podporu církve Germánie, hlavně Řezna, než na slovanské misionáře, dědice svatého Cyrila a Metoděje. Tato těsná spolupráce s církví, přísnost k neukázněné, vnitřně ještě pohanské šlechtě a nakonec i to, že musel přijmout závislost na králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, vyvolaly opozici v čele s jeho mladším bratrem Boleslavem, toužícím po vládě. Na jeho popud byl nakonec sv. Václav zabit. Spíš než o mučednictví lze mluvit o politické vraždě, ale v Českém národě zůstal zářivý zjev mladého šlechetného knížete navždy spjat s jeho křesťanskou láskou k lidu. Za národního patrona byl svatý Václav, "dědic české země", uznáván od 11. století.